Zakladatel firmy Liftago #4, Martin Hausenblas
Firma je zrcadlo, které si nastaví jen ti nejodvážnější
Společnost je živým organismem, ať už se jedná o lidskou společnost, národ, rodinu, nebo i firmu. Tento organismus není statický a neustále se proměňuje v reakci na různé podněty, které mu umožníte využít. Jak takový organismus řídit? Jak stanovit pravidla, aby zdravě rostl a vyvíjel se? Stanovením pravidel? Absolutní svobodou? A co když je to celé o něčem jiném?
„Nemůžete se zlobit na zrcadlo, když vám ukáže, že máte křivou hubu.“
Přemýšleli jste někdy nad tím, že vás vaše firma zrcadlí? Ano, můžete vytvořit optimální systém, ale pokud se vy sami nebudete stanovenými pravidly řídit, co potom můžete chtít po svých zaměstnancích? I když máte svou vizi napsanou na stěně každé místnosti, lidé stejně podvědomě kopírují vaše chování a hodnoty, které skutečně zastáváte. A pokud to ve firmě nefunguje, můžete se buď snažit najít viníka, nebo se zamyslet a hledat svůj vlastní podíl na této situaci.
„(…) hledat viníka, nebo hledat, kde v tom, co se děje, je můj díl odpovědnosti.“
S touto myšlenkou souzní Martin Hausenblas, spoluzakladatel firmy ADLER Czech, která je dnes jedním z největších výrobců a vývozců reklamního textilu v Evropě, a který stojí i za populární aplikací Liftago, která propojuje pasažéry přímo s řidiči taxíků a umožňuje tak rychlejší, spolehlivější a solidnější taxislužbu.
Pan Hausenblas na vlastní kůži testoval, jak organismus jeho společností funguje a zjistil, že jeho hlavní náplní práce, jakožto hlavy firmy, je právě viditelná prezentace toho, jak on sám systém dodržuje. Takže pokud se stane, že se ve firmě objeví něco, co je v rozporu se stanoveným systémem a hodnotami, tak ví, že to nemůže jen tak přejít, protože by se situace opakovala. Naopak na problém upozorní a zdůrazní, že příště se to již nesmí opakovat.
Kdo by ale chtěl trávit čas v práci, která jej svazuje pravidly? Pan Hausenblas zmiňuje tři přístupy, které se používají pro stanovení systému. Buď se k tomu postavit z pozice projektového manažera, který stanoví plány, cíle a bude sledovat jejich dosahování, nebo nechat vládnout absolutní svobodu a čekat, co to přinese, anebo zlatá střední cesta, kdy se stanoví minimum jasně definovaných a stručných pravidel, která tak nechávají prostor pro kreativitu a hraní, protože právě zde se projevuje mezní potenciál lidí. Správná otázka tedy zní:
„Co můžu udělat nejmíň pro to, aby to fungovalo?“
Jak už to bývá, méně je v tomto případě více. Co tedy můžete udělat pro to, aby se vám váš odraz ve firemním zrcadle líbil? Zkuste se zamyslet nad současným systémem a zjednodušit jej, aby bylo jednoznačně stanoveno, co je a co není ve vašem firemním organismu tolerováno, oceňovat to, co si přejete ve firmě pěstovat a razantně zastavovat jednání, které jde proti hodnotám vašeho organismu. A nakonec nezapomeňte dávat prostor lidem tvořit, hrát si a bavit se, protože právě tehdy vznikají ty nejzajímavější nápady.
A jakou roli tedy dnes zastává Martin Hausenblas ve svých firmách? On ji pojmenoval jako „dobrá tchýně“ – nechodí příliš často, dopředu se ohlásí, nepřemisťuje předměty, nekritizuje vybavení bytu… jednoduše firmu jako takovou respektuje, protože je dnes již dospělá.
Studoval jsem všeobecné lékařství, které mě následně přivedlo ke studiu psychologie, práva a managementu. Výkonnostní psychologii používám mnohem raději než klinické přístupy. Kompiloval jsem řadu psychodiagnostických metod, kterými prošlo několik stovek tisíc osob. Se svým týmem se věnuji zejména aplikaci psychologie a zdravého selského rozumu v organizacích tak, aby se jejich představitelé naučili z kompetencí vše, co potřebují pro naplnění jejich profesní i osobní cesty. Smysl života vidím ve „vzdělávání lidí pomocí výcviku, kterým si zafixují nové znalosti a dovednosti tak, aby je používaly v praxi a přinášely jim žádoucí výsledky“.
