Jaroslav Maxmilián Kašparů #6 | o problémech v dnešní společnosti
Jakým způsobem funguje systém, který určuje, kdo, co a jak nás vzdělá? Máme opravdu důvod se tohoto systému bát? Jaké jsou generacemi prověřené principy, které nás zdravě formují?
Máte někdy pocit, že se jako lidé čím dál více vzdalujeme od naší přirozenosti? V dnešním moderním světě to může někomu připadat jako klišé. Co vůbec znamená slovo „přirozenost“? Máme se vrátit do lesů a žít v souladu s přírodou? Dnešním hostem je Maxmilián Kašparů!
Jednou pro vždy se oprostit od toho nebezpečného systému, kterým nás straší na každém kroku? Problém „moderní doby“ je to, že máme tendenci hledat moderní řešení úplně na vše, a přitom přehlížíme zdánlivě zastaralé, avšak mnoha generacemi prověřené, principy, které nám v našich životech dnes bohužel často chybí. I to může být jedním z důvodů, proč se můžeme cítit neúplní a neukotvení.
Čím dál více lidí pociťuje úzkost či dokonce prázdnotu, která umí být velice nepříjemná a naší niternou potřebou je tuto prázdnotu nějak vyplnit. Ale čím? Někdo hledá smysl v práci a kariéře, ve vydělávání peněz, v hromadění věcí, cestování a nevšedních zážitcích. Stává se ale, že ani po koupi vysněného auta nebo procestování celého světa se necítíme naplnění.
Něco tomu chybí. Co bylo vlastně smyslem celého tohoto procesu?
S jakým cílem jste se na tuto cestu vydali? Pro naše psychické zdraví je nesmírně důležité znát naše „proč“. Proč něco děláme? Co nám má přinést cesta? Co chceme získat v cíli? Je cílem samotná cesta?
„Žijeme příliš bohatě navenek, ale chudě uvnitř.“ – Maxmilián Kašparů
Prázdná místa nám mohou způsobit i chybějící základy, které dává dětem do života zdravě fungující rodina. Pokud člověk v dětství nedostane pevnou půdu, na které by mohl dál stavět, může mít tendence utíkat a hledat svůj smysl ve vnějším světě, namísto toho, aby se vrátil a pracoval na tom nejzákladnějším vztahu ze všech – sám k sobě.
Neutíkejme před sebou a zkusme se vrátit. Vždycky je čas na to znovu navázat vztah „já a já“. Záleží jen na jediném člověku, a to jsme my sami.
4:40 – Generacemi ozkoušené principy
7:30 – Co chybí mladým lidem, když opouští rodinné hnízdo
10:00 – Proč si přestáváme rozumět i když mluvíme stejným jazykem – Je na to lék?
16:30 – Největší problém dneška – Něco chci, ale nechci pro to nic udělat
19:30 – Zvídavost není zvědavost a podmíněná láska není láska
22:35 – Komplex méněcennosti jako moderní choroba mladých lidí
30:00 – Tři postoje vůči člověku – který je ten správný?
34:40 – Co můžeme dělat, když se příliš vzdálíme od sebe sama?
39:00 – Poselství na závěr
Líbí se vám tohle téma? Podívejte se na další rozvojová témata.
Studoval jsem všeobecné lékařství, které mě následně přivedlo ke studiu psychologie, práva a managementu. Výkonnostní psychologii používám mnohem raději než klinické přístupy. Kompiloval jsem řadu psychodiagnostických metod, kterými prošlo několik stovek tisíc osob. Se svým týmem se věnuji zejména aplikaci psychologie a zdravého selského rozumu v organizacích tak, aby se jejich představitelé naučili z kompetencí vše, co potřebují pro naplnění jejich profesní i osobní cesty. Smysl života vidím ve „vzdělávání lidí pomocí výcviku, kterým si zafixují nové znalosti a dovednosti tak, aby je používaly v praxi a přinášely jim žádoucí výsledky“.
